Korozní zkoušení kovových materiálů

 


Úvod

Ve styku s okolním prostředím podléhají téměř všechny materiály, které člověk využívá ke svým potřebám, více či méně rychlému rozrušování; toto rozrušování je způsobováno jednak chemickým vlivem prostředí na materiál, jednak vlivy fyzikálními nebo biologickými.

Poškozování kovových materiálů chemickým nebo fyzikálně-chemickým působením okolního prostředí je stále závažnějším problémem na celém světě. Přírodní korozní prostředí (atmosféra nebo voda) jsou stále více znečisťována průmyslovou činností, a tím se zvyšuje jejich agresivita. Součastně rostou požadavky na spolehlivost a bezporuchovost strojírenských výrobků, protože narušení funkce může mít vážné následky.

Odhady, které byly provedeny v některých průmyslových státech, se shodují v tom, že celkové ztráty způsobené korozí jsou přibližně 3 až 4 % hrubého domácího produktu. Běžně se soudí, že využitím nejnovějších poznatků protikorozní ochrany by se ušetřilo 20 až 40 % ročních nákladů na korozi.

Pro správné hodnocení korozního napadení, kinetiky procesu a důsledků napadení je nutné zvolit spolu se správnou analýzou problému i nejvhodnější testovací metodu. Výběr závisí především na účelu zkoušky, tedy co se od zkoušky požaduje a dále na typu zkoušeného materiálu, prostředí, v němž má materiál pracovat a na zpracování a interpretaci získaných dat.


Poděkování

Studijní materiál Korozní zkoušení kovových materiálů vznikl za podpory projektu Fondu rozvoje vysokých škol Rozšíření tvůrčí činnosti studentů v oblasti experimentů v laboratorních cvičeních s náplní korozní degradace materiálů č. 2437/2010.

Texty byly vytvořeny za účelem podpory studia posluchačů v magisterském studijním  programu „Materiálové inženýrství“ v předmětech „Koroze a protikorozní ochrana“ a  „Degradační procesy ve strojírenských materiálech“ a částečně v bakalářském studijním programu v předmětu „Struktura a vlastnosti materiálu“.

Zvláštní poděkování patří vedení  Ústavu materiálových věd a inženýrství na FSI VUT v Brně za možnost realizace uvedeného projektu, Ing. Pavlu Gejdošovi a Ing. Lukáši Buzkovi za pomoc při řešení projektu a  konzultace při práci s chemikáliemi.


 

VUT FSI ÚMVI
Ing. Aneta Němcová, doc. Ing. Bohumil Pacal, CSc., 2010