Ve styku s okolním prostředím podléhají téměř všechny materiály, které člověk využívá ke svým potřebám, více či méně rychlému rozrušování; toto rozrušování je způsobováno jednak chemickým vlivem prostředí na materiál, jednak vlivy fyzikálními nebo biologickými.
Poškozování kovových materiálů chemickým nebo fyzikálně-chemickým působením okolního prostředí je stále závažnějším problémem na celém světě. Přírodní korozní prostředí (atmosféra nebo voda) jsou stále více znečisťována průmyslovou činností, a tím se zvyšuje jejich agresivita. Součastně rostou požadavky na spolehlivost a bezporuchovost strojírenských výrobků, protože narušení funkce může mít vážné následky.
Odhady, které byly provedeny v některých průmyslových státech, se shodují v tom, že celkové ztráty způsobené korozí jsou přibližně 3 až 4 % hrubého domácího produktu. Běžně se soudí, že využitím nejnovějších poznatků protikorozní ochrany by se ušetřilo 20 až 40 % ročních nákladů na korozi.
Pro správné hodnocení korozního napadení, kinetiky procesu a důsledků napadení je nutné zvolit spolu se správnou analýzou problému i nejvhodnější testovací metodu. Výběr závisí především na účelu zkoušky, tedy co se od zkoušky požaduje a dále na typu zkoušeného materiálu, prostředí, v němž má materiál pracovat a na zpracování a interpretaci získaných dat.